Dnes večer poprvé Abrahamoviny

Zdravím vás přátelé,

co nejsrdečněji vás jménem televize HOPE TV zvu ke sledování pořadu, ve kterém bych se spolu s vámi rád zamýšlel nad nosnými příběhy ze života slavného praotce izraelského národa - Abraháma. Musím se vám přiznat, že mne ten člověk dlouhá léta téměř vůbec nezajímal. Teprve nedávno jsem zjistil, že se ve mně ve vztahu k němu něco láme. Přemýšlel jsem nad tím, co mohlo takovou změnu způsobit? Nechápal jsem… Až se mne jeden můj známý zeptal, jestli se mi už náhodou neblíží abrahámoviny. Když jsem se tvářil nechápavě, vysvětlil, že se termínem abrahámoviny označují padesáté narozeniny. Odborníci marně koumají nad tím, proč tomu tak je. Jen teologové tuší, že by mohlo jít o souvislost s tím, co Ježíši jednou „vlepili mezi oči“ jeho oponenti. Když to poněkud zjednoduším, znělo to asi takhle: „Ještě ti není padesát a chceš nám tady něco povídat?“ V Ježíšově době byla padesátka průměrným věkem člověka. Padesátník byl tedy považován za zralého muže s nárokem rozdávat rady druhým.

Letos v červnu jsem oslavil abrahámoviny. Je mi tedy padesát J. Nechci vám však o Abrahamovi vyprávět jen proto, abych vás mohl poučovat. Jen bych vás, kteří se bojíte padesátky, případně se s ní jen stěží vyrovnáváte, rád povzbudil. Abrahám je zářným dokladem toho, že člověk ani ve zralém věku nemusí „zahodit flintu do žita“. Autor knihy Genesis se totiž o Abrahamův příběh začíná zajímat až po jeho pětasedmdesátce.

Váš Radek Jonczy